Ty jsi však Bůh ochotný odpouštět, milostivý a soucitný, shovívavý a nesmírně milosrdný.
Neh 9,17
Jsme-li nevěrní, on zůstává věrný, neboť nemůže zapřít sám sebe.
2Tm 2,13
Přemýšlíme-li o Boží lásce, nemůžeme zapomenout na svou zkaženost. Bojujeme se sebou, se sklony ke zlému, se zlomyslnými myšlenkami, které měníme v činy nebo vyřkneme ústy. Některé věci nemůžeme vzít zpět, následky některých činů si neseme. Přesto v nás může vládnout pokoj, uvědomujeme-li si, že Bůh je nad tím vším. Je nad námi samotnými. Dnes je den milosti, kdy můžeme k nebeskému Otci přistoupit s důvěrou, vydat se mu cele s prosbou o odpuštění, ale také s touhou, aby uchopil naše životy. On je věrný, milosrdný a soucitný. Jeho věrnost a touha po nás samotných je větší než naše selhání, a proto přistupme s důvěrou, že nás přijme, odpustí nám a povede nás.
Otče, děkuji ti, že i když mě znáš a vidíš mé chyby, stále na mne čekáš se svou láskyplnou náručí. Děkuji, že i dnes smím vyznat své hříchy, prosit o odpuštění a spočinout v tobě.
Gn 1,20–23 * 1P 4,12–19
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
