Denní zamyšlení neděle 14. dubna

Shlédni ze svého svatého obydlí, z nebes, a požehnej svému izraelskému lidu.
Dt 26,15

Ujal se svého služebníka Izraele, pamětliv svého milosrdenství.
L 1,54

Po andělově zvěstování o Ježíšově narození zpívá jeho matka Maria Bohu chvalozpěv. Svou chválou ale reaguje na víc než jen na současný okamžik. Vidí totiž velké věci, které učinil Bůh s Izraelem. Vidí zaslíbenou zemi, kterou Izrael dostal, vidí celou jeho dlouhou cestu dějinami, která vrcholí v příchodu Božího Syna Ježíše z obydlí nebes na tento svět. Ježíš teď zakončuje svou cestu a vjíždí do Jeruzaléma, aby se vydal za nás. A tak víme, že i nás se Bůh ujal, i s námi učinil velké věci – osvobodil nás totiž a osvobozuje od moci hříchu. Povýšil nás do stavu Božích dětí. Proto je dík a chvála naším základním modlitebním postojem. To je to nejdůležitější, co máme Bohu říkat.
Dobrý Bože, ujal ses nás v Pánu Ježíši Kristu navždy. Za to tě chválíme a vyvyšujeme.

J 12,12-19 * Fp 2,5-11 * Ž 69,17-37

 

Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář