Počet našich let je sedmdesát roků, jsme-li při síle, pak osmdesát, a mohou se pyšnit leda trápením a ničemnostmi; kvapem uplynou a v letu odcházíme.
Ž 90,10
Sám pak náš Pán Ježíš Kristus a Bůh náš Otec, který si nás zamiloval a ze své milosti nám dal věčné potěšení a dobrou naději, nechť povzbudí vaše srdce a dá vám sílu ke každému dobrému činu i slovu.
2Te 2,16–17
Kraličtí přeložili poslední část vyznání o konci života „rychle zaletíme“. Myslím na ptačí migraci. Je rozdílná. Ta podzimní je pomalým touláním ptáků krajinou, hledáním zdrojů potravy na cestě do zimovišť. Ta jarní je blesková, často jen několikadenní. Je v ní touha být už pod rodným krovem. Náš život má také dynamiku. Hledání, bloudění, radosti i strasti, dokonce ničemnosti – hebrejské slovo značí „směšné přemítání“, možná lidské plánování. Důležitý je obsah pohybu a celkové směřování. Žalm začal slovy: „Panovníku, u tebe jsme měli domov.“ Díky Bohu, nejsme ztraceni v obrovském vesmíru, ale v poznání Božího smilování byl a je náš bezpečný cíl. Jde o to, abychom v moci Ježíšově naplnili rychlý „let domů“ dobrými činy i slovy.
Nauč nás, Ježíši, hospodařit s našimi dny, ať zmoudří naše srdce.
J 16,5–15 * Ef 3,14–21 * Jr 31,31–34
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
