Cti svého otce i matku.
Ex 20,12
Proto přijímejte jeden druhého, tak jako Kristus k slávě Boží přijal vás.
Ř 15,7
Jedno z přikázání Desatera, které nás v životě provází od útlého věku. Jako děti ho možná vnímáme nelibě, a to tehdy, když máme jiný pohled na věc než naši rodiče. Později v roli rodičů bychom se ho rádi dovolávali na podporu svých výchovných záměrů. A navíc si nevíme rady se vztahem ke svým již starým rodičům. Nakonec už můžeme očekávat jen to, že nás někdo, naše děti či vnoučata, budou brát alespoň trochu vážně. Ctít někoho totiž znamená „dávat mu váhu“, brát vážně třeba jeho slova, vyslechnout ho. Zřejmě bude důležité, jak jsme během celého života ctili našeho nebeského Otce. Toto přikázání je vlastně velkou pomocí pro zachování a budování vzácných rodinných vztahů.
Pane Bože, děkuji za moudré ustanovení tvé lásky. Odpusť mi, že jsem selhával v povolání ctít rodiče nebo sám nejednal úctyhodně.
Mt 6,25–34 * 1P 5,5b–11 * Ž 127
