Nad tvým milosrdenstvím hned zrána budu plesat. Vždyť ses mi stal nedobytným hradem, útočištěm v den soužení mého.
Ž 59,17
Ale Bůh mi pomáhal až do dnešního dne, a tak zde stojím jako svědek před velkými i malými.
Sk 26,22
Když se ráno probudíme a vstaneme, bereme nový den jako nový dar od našeho Pána? Myslíme od rána na to, že jsme dostali nový den? Nebo je to pro nás samozřejmost a více už nad tím nepřemýšlíme? Každopádně je to pro nás dar. A myslíme během dne na Boží milosrdenství? Na Boží milost pro každého z nás? Milost, kterou si nemůžeme zasloužit! Během dne nás čekají různá setkání a různé úkoly. Možná přijdou i překážky, pokušení nebo něco nepříjemného. Ale my nejsme sami. Náš Pán je s námi. On slibuje: „A hle, já jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto věku“ (Mt 28,20b). Co může být víc než slib našeho Pána, že je s námi? Nic není víc. On je pro nás plně postačující.
Pane, ty jsi pro mě hradem nejen v době soužení. K tobě se utíkám stále.
L 9,57–62 * Ef 5,1–9 * Ž 34
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
