Zpívejte Hospodinu píseň novou, zpívej Hospodinu, celá země!
Ž 96,1
Potom jsem viděl, hle, tak veliký zástup, že by ho nikdo nedokázal sečíst, ze všech ras, kmenů, národů a jazyků, jak stojí před trůnem a před tváří Beránkovou, oblečeni v bílé roucho, palmové ratolesti v rukou. A volali velikým hlasem: „Díky Spasiteli, Bohu našemu, sedícímu na trůnu, a Beránkovi.“
Zj 7,9–10
„Kdo zpívá, dvakrát se modlí,“ pronesl Reformátor církve. Zpěv je určitou formou modlitby, obracením se k Pánu Bohu, vyjadřováním vztahu k němu. I dnes jsme vyzýváni a povzbuzováni ke zpěvu. Nejde tedy jen o to, zda v něho a jemu věřím; jde také o to, zda jej ze srdce chválím. Hospodin sám, jeho charakter, jeho činy totiž motivují ke zpěvu písně, nové písně. Znám a poznávám to, co on vykonal a koná? Znám a poznávám jeho samého? Kolik místa a energie ve svém životě věnuji chválení Pána Boha?
Zpívejme Hospodinu!
Hospodine, ty jsi hoden naší chvály, a proto ti chceme zpívat, oslavovat tvoji velikost, tvoji dobrotu, děkovat za tvé spásné činy.
L 13,1–9 * Ř 2,1–11 * Iz 1,21–31
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
