Pohlédni z nebes a podívej se ze svého svatého, proslaveného obydlí! Kde je tvé horlení a bohatýrská síla?
Iz 63,15
My však z moci Ducha a ve víře očekáváme spravedlnost, která je naší nadějí.
Ga 5,5
Tu prosbu o Boží nasazení a stesk nad vzdálením Boží síly bychom mohli vnímat i jako drzost. Kdo se tak modlí? Lid, který se svému Bohu vzpíral, který trápil jeho svatého Ducha. Tak to píše Izajáš o pár veršů výš.
Je spravedlivé, aby ten, kdo se někomu vzpírá a působí mu potíže, vyčítal témuž subjektu odvrácení pozornosti? Ani náhodou! A přece v Bibli zjišťujeme, že náš Bůh od nás takové jednání čeká. Samozřejmě, že by bylo lepší se nevzpírat a Božího Ducha netrápit, když už k tomu ale došlo, není lepší řešení než se domáhat Božího smilování a pomoci. Nikdo jiný nám totiž nepomůže, nebudeme toho schopni ani my sami. Jediná naděje, která nám zbývá, spočívá v Boží ochotě připsat nám spravedlnost Kristovu. V tu věříme.
Náš dobrý Bože, prosíme tě, přikryj nás pláštěm Kristovy spravedlnosti.
L 10,25–37 * 1J 4,7–12 * Lv 19,1–3.13–18.33–34
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
