Domov je v odvěkém Bohu.
Dt 33,27
Jeho milosrdenství k těm, kdo jej ctí, trvá od pokolení do pokolení.
L 1,50 (B21)
Mnohokrát k nám na faru zavítali lidé, kteří uctivě žádali o pomoc. Představovali si ji po svém. Někdy jsem s nimi chtěl probrat jejich situaci, abych jim pomohl dostat se k jádru jejich problému. Když jsem jim nedal peníze, proměnila se jejich uctivost v nevybíravé nadávky. Jsme to ale pokolení! Napadlo mě mnohokrát: Co se skrývá za naší nedělní úctou, za zbožnými obličeji, za modlitbami? Nejsme takovým pokolením, které si jde do kostela pro almužnu, a dál si chce žít podle svého? Boží nabídku lidem jsem viděl vždy v tom, že nám u sebe připravil domov. Doma se cítíme v bezpečí. Někdy se nám z něj těžko odchází – za prací, do škol, do nemocnice, na daleké nejisté cesty. Ale u Pána Boha od věků můžeme mít všichni stálé bezpečné zázemí.
Prosím, pomoz mi, abych se netoulal, ale našel vždy cestu k tobě domů.
L 11,1–4 (5–13) * 1Tm 2,1–6a * Ex 32,7–14
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
