Panovník Hospodin provždy sejme potupu svého lidu z celé země.
Iz 25,8
Z naděje se radujte, v soužení buďte trpěliví, v modlitbách vytrvalí.
Ř 12,12
Slovo potupa dnes pomalu mizí z našich slovníků. Vždyť kdy jsme naposledy slyšeli, že byl někdo potupen? A přece Bible toto slovo uvádí ve vztahu k nám lidem. Hřích nás potupil, sňal naši lidskou důstojnost a člověk se začal chovat hůř než zvíře. Hřích nás ponížil a ponižuje a Boží nepřítel se raduje, že dostal člověka přesně tam, kde ho chtěl mít. A člověk tomu samozřejmě napomohl. Ale Pán Bůh provždy sňal potupu svého lidu. Ježíš Kristus se stal smírčím obětním Beránkem, který byl obětován za hřích každého člověka.
Drahý Pane, děkuji ti, že nemusím žít v hříchu a nést tuto potupu ve svém životě. Děkuji, že jsi sňal tuto potupu i z mého života a naplňuješ mě svým pokojem a jistotou.
Ko 2,1–7 * Dt 1,34–46
