Denní zamyšlení pátek 15. listopadu

Mnohomluvnost nezůstává bez přestoupení, kdežto kdo krotí své rty, je prozíravý.
Př 10,19

Jím chválíme Pána a Otce, jím však také proklínáme lidi, kteří byli stvořeni k Boží podobě. Z týchž úst vychází žehnání i proklínání. Tak tomu být nemá, bratří moji.
Jk 3,9-10

Obyčejné pracovní jednání, kde jsme si lámali hlavu nad některými výzvami, které nás potkaly. A jak tak spolu mluvíme, více a více vystupují názorové rozdíly, narážíme na sebe. Jako kdyby to mohlo pomoci, rozhodneme se druhého zavalit množstvím slov. Rychle reagujeme, diskutujeme, nesouhlasíme a rázem, aniž si to uvědomíme, přecházíme na osobní rovinu. Problémem už není to, co jsme chtěli řešit, ale ten druhý, jeho hloupé, nelogické názory. Divoký tok slov se v okamžiku změní v nechtěný, nepromyšlený osobní útok. Dochází k vnitřním zraněním, lidé se uzavírají, ztrácejí důvěru a nic se nevyřeší. Stojíme, sedíme proti sobě jako vojáci v zákopech a mezi námi je pouze území nikoho, spálená zem.
Pane Bože, díky za dar řeči, za to, že mám s kým mluvit. Prosím, uč mne mluvit.

2K 6,1-10 * Mt 24,1-14

 

Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář