Odpověděl jsem: „Nadarmo jsem se dřel, vyčerpal jsem se marně a zbytečně.“ Mé právo je však u Hospodina, u mého Boha je má odměna.
Iz 49,4 (B21)
Buďte tedy trpěliví, bratří, až do příchodu Páně. Pohleďte, jak rolník čeká trpělivě na drahocennou úrodu země, dokud se nedočká podzimního i jarního deště.
Jk 5,7
Malý velký zázrak: Ochranovští vylosovali dvě hesla, jejichž verše následují v Bibli za sebou (ta nepravděpodobnost!): opět střed Izajášova proroctví (jako i včerejší heslo), zase píseň o „trpícím služebníku“. V trpícím služebníku jako by se potkával a snoubil Jób s Kazatelem, Kain s Ábelem. Zaznívají tu totiž dva termíny: tóhú (pra-chaos, houšť a spoušť, nesličnost a pustota z doby před stvořením) a hével (vlastní jméno Ábelovo, znamenající marnost, zmar a pomíjivost). Člověk nakonec nemá sám o sobě nic, nic nevlastní. Jedinou jistotou je Bůh, s ním se pojí naděje na Boží milost. Novozákonní verš pak úvahu posouvá k eschatologické naději: nakonec se vyjeví, že nic nebylo nadarmo. O tomhle je víra.
Bože, kéž nás nese víra, i když naše žití zmírá.
L 22,54–62 * Mt 12,38–45
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
