Slzy jsou chléb můj ve dne i v noci, když se mne každý den ptají: „Kde je tvůj Bůh?“
Ž 42,4
Stačí, když máš mou milost; vždyť v slabosti se projeví má síla.
2K 12,9
Nést těžký úděl, vyrovnávat se s bolestí. Samo o sobě je to obtížné. Když se k tomu ještě přidá posměch okolí, zbydou člověku oči pro pláč. Trvá-li to dlou-ho, stanou se slzy denním chlebem. Žalmista to prožil, známe to i my. Je nějaké východisko? Přijde pomoc? Popis trápení vypovídá i o něčem povzbudivém. Ten plačící je vytrvalý. Nevzdává to. Možná ho i vzdor posiluje. Stal se jakýmsi lakmusovým papírkem věrohodnosti víry. Jeho věrnost připravuje cestu Božímu jednání. Co řeknou protivníci, až pláč skončí? „Zde je tvůj Bůh“? Kéž by.
Pane, přijď mi na pomoc, setři mi slzy z očí.
Ga 3,1–5 * 2Tm 4,9–22
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
