Jaké dobro, jaké blaho tam, kde bratří bydlí svorně! Tam udílí Hospodin své požehnání, život navěky.
Ž 133,1.3
Milujte se navzájem bratrskou láskou, v úctě dávejte přednost jeden druhému.
Ř 12,10
Slovo „svornost” už v našem slovníku trochu vybledlo. Jeho obrysy možná vyplňuje směs vzpomínek na klub Rychlých šípů, budovatelských hesel minulého režimu a zbožnosti starých duchovních písní. A přesto i k nám provolává ta biblická píseň něco, co by rozhodně vyblednout nemělo: Jaké dobro tam, kde lidé žijí jako společenství! Ne „kde žijí vedle sebe”. A ne „kde žijí všichni stejně”. A ne „jen tam, kde má každý dostatek”. Dobře je tam, kde lidé vědí o sobě navzájem, kde jsou společenstvím.
Krásné žebrové klenby gotických katedrál spojuje v jejich průsečíku prvek, kterému se říká svorník a který nese tlaky jednotlivých žeber. Často je na něm reliéf či ozdoba: třeba tvář Kristova.
Kriste, ty jsi naším svorníkem, tvá milost všechny lidi unese a spojuje. Dej, ať je to celému světu požehnáním.
L 22,54-62 * Mt 13,31-35
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
