Nebesa, sešlete shůry rosu, ať spravedlnost prší z oblaků! Otevři se, země, ať spása vyraší, spravedlnost ať vzklíčí spolu s ní! Já Hospodin jsem to vytvořil.
Iz 45,8 (B21)
Ten, který dává semeno k setbě i chléb k jídlu, dá vzrůst vaší setbě a rozmnoží plody vaší spravedlnosti.
2K 9,10
Všichni potřebujeme naději. Vždyť kde umírá naděje, umírá i člověk. Ovšem obráceně to platit nemusí. Tak, jako zajatý Boží lid v Babylónu potřeboval slyšet slovo o záchraně, potřebuje slyšet slovo o záchraně i tento svět, ve kterém žijeme. Možná si myslíš, že už je stejně vše marné, že lidé jsou nepoučitelní, lhostejní, prostě nemají zájem, a tak nad nimi lámeš hůl. Ale takové myšlení není shůry. Je vlastně mrtvé, nic z takových myšlenek nevzklíčí, pro nikoho nejsou užitečné, protože obsahují beznaděj. Zkusme dnes myslet jinak a zasévejme něco jiného než chmury. Stále platí Kazatelovo „Všichni, kdo žijí, mají naději.“ Buď prorokem života. Jako ospravedlněný hříšník potom uvidíš i plody takové setby.
Pane, odpusť mi mou skepsi, myšlenky bez ducha života, a naplň mne, prosím, slovem spásy, slovem naděje.
Fp 4,8–14 * Neh 10,1.29–40
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
