Tvou řeč uchovávám v srdci, nechci proti tobě hřešit.
Ž 119,11
Svěřený poklad chraň mocí Ducha svatého, který v nás přebývá.
2Tm 1,14
Vyznání žalmisty o tom, že uchovává v srdci Boží slovo, pro nás může být podnětem k revizi, co ve svém srdci uchováváme my. Čím ho plníme, co si v něm střežíme a držíme. Není naše srdce naplněno starostmi, obavami, hněvem, zlobou, snahou o sebeuplatnění a naplnění života? Nebo ve svém srdci uchovávám Boží slovo a nechávám jím ovlivňovat celý svůj život? Není pro mě Boží slovo jen slovem, které jedním uchem slyším a druhým jej pouštím ven? Je to slovo, které bereme vážně a necháváme se jím ovlivnit?
Bože, prosím, pomoz mi, abych byla ochotná dát tvému slovu prostor ve svém srdci, aby vykonalo dílo, ke kterému bylo určeno.
Mk 2,23–28 * Gn 7,17–24
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
