Dával jsi svého dobrého ducha, aby je poučoval.
Neh 9,20
Ale Přímluvce, Duch svatý, kterého pošle Otec ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všecko, co jsem vám řekl.
J 14,26
Ptáš se, kdo že je ten duch, „který za nás za nevýslovných vzdechů prosí“? Ten, jenž nám musí přijít na pomoc, je přece Duch svatý… Kdo jiný by nás měl po Kristu poučovat než jeho Duch, který je k tomu vyslán, aby nás učil, aby řídil naše modlitby? Neboť se modlíme v Duchu a modlíme se i rozumem. Aby rozum věděl, jak se správně modlit, vede ho Duch, aby mu nestálo v cestě tělo a krev… Písmo nás vede k tomu, abychom prosili o veliké věci, o věci nebeské, neboť věci malé, věci pozemské, nám potom budou přidány. Tudíž i Duch chce, abychom prosili o veliké věci, abychom nelpěli na věcech pozemských. On přece ví nejlépe, čeho by nám měl dát… Jelikož však nevíme, za co a jak se modlit, prosí Duch svatý za nás, neboť je to Duch našeho zastánce Ježíše (z Ambrožova dopisu XXXVI Horontianovi).
Nebeský Otče, dej i nám svého Ducha, aby nás vedl a poučoval.
Mk 1,32–39 * 1Tm 4,1–5
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
