Panovník Hospodin dal mi jazyk učedníků, abych uměl zemdleného podpírat slovem.
Iz 50,4
On nás potěšuje v každém soužení, abychom i my mohli těšit ty, kteří jsou v jakékoli tísni, tou útěchou, jaké se nám samým dostává od Boha.
2K 1,4
Potřebujeme slyšet vhodná slova od Boha do své osobní situace. Když je slyšíme, nejen že jsme povzbuzeni jejich obsahem, ale zároveň máme ještě větší radost z toho, že k nám promluvil živý Bůh.
Pán Ježíš se stal člověkem, aby měl „jazyk učedníků“. Mluvil srozumitelně a jako moc mající. Pak za to zaplatil svým životem. Tento „jazyk učedníků“ je darován i Ježíšově církvi. Zaznívá po staletí v kázáních, vyučování, diakonii nebo při osobní četbě Bible. Proto chodíme na bohoslužby, proto začínáme den rozjímáním nad Božím slovem. Bůh nás často připravuje hned zrána na nějaké situace, do kterých se pak dostaneme v průběhu dne. Máme mít „uši otevřené“, vnímavé, s očekáváním. A po zkušenostech pak můžeme formou svědectví podepírat zemdlené kolem nás, které nám Pán Bůh postaví do cesty.
Pane, děkujeme ti, že k nám stále mluvíš. Dej, ať tě slyšíme.
Mt 2,13–18 * L 2,21–24
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
