Po celé dny vztahoval jsem ruce k lidu svéhlavému, k těm, kdo chodí po nedobré cestě, za vlastními úmysly.
Iz 65,2
Bůh však prokazuje svou lásku k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní.
Ř 5,8
Boží trpělivost s námi je vskutku obdivuhodná! I když si často myslíme, že jej nepotřebujeme, a svéhlavě se vydáváme po vlastních (většinou nedobrých) cestách, Bůh k nám vztahuje své ruce. Často Boží lásku přirovnávám k lásce rodičovské. Je trpělivá a odpouštějící. Není to však láska opičí, kterou rodiče někdy své děti zahrnují. Bůh nám neslibuje jednodušší život ani ochranu před trápením (které si ovšem často způsobujeme my sami), přesto je jeho láska tak nezměrná, že za nás obětoval svého Syna. Tak proč se pořád snažíme jít svou vlastní cestou? Protože se zdá lákavější, vypadá jednodušší? Těžko ale na ní budeme šťastnější.
Bože, náš Otče, děkujeme ti za tvou trpělivost s námi.
Ex 15,(1–11)19–21 * Žd 1,1–4
Zdroj: Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
