Denní zamyšlení sobota 17. února

A vy, izraelské hory, vždyť já jsem s vámi, obrátím se k vám a budete obdělávány a osívány.
Ez 36,8.9

Buďte tedy trpěliví, bratří, až do příchodu Páně. Pohleďte, jak rolník čeká trpělivě na drahocennou úrodu země, dokud se nedočká podzimního i jarního deště.
Jk 5,7

Ne vždy prožíváme, že je Bůh s námi. Naše oči ho nevidí, naše pokožka necítí jeho dotek a uši neslyší jeho hlas. Často nám nezbývá nic jiného než ho stopovat podle jeho činů, projevů. Není se tedy čemu divit, že se tu a tam cítíme jako hora, kopec, kterému se rolník vyhýbá, protože je samý kámen a pařez. Hora, která v krajině jenom obtěžuje, kterou všichni obejdou a která musí snášet nárazy všech bouří života. Bůh ale navzdory našim pocitům, našim selhávajícím smyslům říká: „Vždyť já jsem s vámi.“ Slibuje, že se k nám obrátí, a „varuje“, že pak i hora s šutry a pařezy bude úrodným polem.
Pane, kéž mohu cítit tvou přítomnost, když si někdy připadám jen jako zbytečný kámen.

Da 5,1–7.17–30 * Ex 2,1–10

Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář