Nechci vést spory navěky, nebudu trvale rozlícen.
Iz 57,16
Avšak zhřeší-li kdo, máme u Otce přímluvce, Ježíše Krista spravedlivého.
1J 2,1
„Třetí Izajáš“ (kapitoly 55–66), ta část proroctví, jež přináší nadějný výhled k pokoji na konci časů. Takovým výhledem však může být už jen ujištění, že hněv nad lidským hříchem nemusí být setrvalý stav. Ochranovští mají za heslo jen začátek verše, který dále ujišťuje, že nemožnost cokoli změnit by byla ubíjející: „Jinak by duch přede mnou zemdlel, i dech všeho, co jsem učinil“ (Iz 57,16b). U Boha je odpuštění a naděje na něj, ale ani já nesmím chtít vést spor dál.
Sem míří novozákonní heslo, kde Ochranovští naopak vynechávají úvod verše: „Děti moje, toto vám píši, abyste nezhřešili!“ Ideální je mít vztah k Bohu v pořádku, ví Jan; ale když dojde k jeho narušení hříchem, pak díky Ježíši Kristu víme, že máme naději.
Bože, kéž s tebou nezažíváme hříšnou hádku, ale láskyplnou pohádku!Mk 12,41–44 * Kaz 3,16–22
