Denní zamyšlení sobota 20. ledna

I řekl Bůh: „Buď světlo!“ A bylo světlo.
Gn 1,3

Neboť Bůh, který řekl „ze tmy ať zazáří světlo“, osvítil naše srdce, aby nám dal poznat světlo své slávy ve tváři Kristově.
2K 4,6

„Světlem pro mé nohy je tvé slovo, osvěcuje moji stezku,” říká žalmista. Bůh nám dává své slovo, abychom dobře viděli na naši cestu životem. Pán Ježíš řekl: „Já jsem světlo světa, kdo mně následuje, nebude chodit ve tmě.“ A pro nás platí:„Tak ať svítí vaše světlo před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci v nebesích.“ Jako řidičce se mi občas stane, že když jedu večer, zapomenu ztlumit světla, a pak mi to protijedoucí řidiči dají patřičně najevo. Takoví jsme my lidé. Často svítíme našim bližním přímo do očí, místo abychom jim svítili na cestu. Oslněný řidič se cítí nepříjemně a naštvaně, ale ten, komu posvítíme na cestu, nám může být vděčný.
Pane Ježíši, děkuji, že mi dáváš své slovo, abych věděla, jak mám žít. Prosím, pomoz mi svítit druhým na cestu a svým životem ukazovat na tebe.

Dt 33,1–4(7.12–16) * Dt 5,1–22

Zdroj: Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář