Hospodinovy oči procházejí celou zemi, aby posiloval ty, kdo jsou mu oddáni celým srdcem.
2Pa 16,9 (B21)
V tom městě byla žena hříšnice. Jakmile se dověděla, že Ježíš je u stolu v domě farizeově, přišla s alabastrovou nádobkou vzácného oleje, s pláčem přistoupila zezadu k jeho nohám, začala mu je smáčet slzami a otírat svými vlasy, líbala je a mazala vzácným olejem.
L 7,37–38
Při prohlídkách věcí, lidí, staveb nebo čehokoli jiného zapojujeme všechny své smysly, které máme k dispozici – zrak, sluch, čich, hmat. I rozum, zkušenost nebo svědectví jiných. A přece nedokážeme odhalit všechno. Když prohlížíme třeba byt nebo stavbu, obejdeme je dokola, prozkoumáme všechno uvnitř, prostudujeme plány a vyptáme se na historii. Ale stejně neodhalíme, jak to všechno funguje v různých podmínkách a situacích. A lidská duše? Rozumíme vůbec dobře sami sobě? Stvořitel zná všechno to „naše udělání“ zvenku i zevnitř. Rozumí nám, rozpozná i naše touhy, které jsme nikdy nikomu neprozradili. A laskavě nás zve k rozhovoru, k sobě. Bere nás vážně a nezlehčuje, co nás trápí.
Laskavý Ježíši, díky, že rozeznáváš i moje pohnutky a přijímáš moje vyjádření lásky k tobě.
L 18,31–43 * J 17,11b–26
Zdroj: Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
