Proč by měly pronárody říkat: „Kde je ten jejich Bůh?“ Náš Bůh je v nebesích a všechno, co chce, koná.
Ž 115,2–3
Jeho věčnou moc a božství, které jsou neviditelné, lze totiž od stvoření světa vidět, když lidé přemýšlejí o jeho díle, takže nemají výmluvu.
Ř 1,20
Posměšných otázek na adresu věřících, na jejich víru v Boha i na Pána Boha samotného bylo vždycky hodně. „Kde jen může být ten jejich Bůh?“ Žalmista vyznává, že Bůh je všemohoucí a neomezený v tom, kde přebývá a taky co a jak působí. Nebyl by to přece Bůh, kdyby byl omezen lidskými představami a řídil se podle nich. Jednou se mě někdo zeptal: „Kdybyste si mohla vybrat, chtěla byste Boha spravedlivého, anebo milosrdného?“ Myslím, že jsem neodpověděla, anebo jsem řekla, že Bůh pro mě opravdu není „jen spravedlivý“ anebo „jen milosrdný“. Nemusíme se nechat tlačit do odpovědi na všechny záludné a posměšné otázky lidí. Můžeme však vyznat svou víru v Boha, i kdyby to posměvače neuspokojilo. Nejsme advokáti Pána Boha a on je ani nepotřebuje. Můžeme pozvat druhého k objevování Božího charakteru, a to nejenom objektivně, ale i zcela osobně. Ať k tomu máme dostatek moudrosti, trpělivosti a tvořivosti.
Pane, chválíme tě i dnes za to, že jsi neomezený ve svém jednání. Dej to i dnes poznat dalším lidem, ať nemusí zůstat u posměšných otázek.
L 18,31–43 * Mk 14,43–52
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
