Když jsem byl v duši tak skleslý, Hospodina jsem si připomínal; má modlitba vešla k tobě.
Jon 2,8
Vezměte si za vzor ty, kdo pro víru a trpělivost mají podíl na zaslíbení.
Žd 6,12
Jonášovi probleskne v nejhlubší duševní vyčerpanosti vzpomínka na Hospodina a odtud pak vyraší jeho modlitba a následně i jistota, že touto modlitbou dosáhl k Hospodinu. Tato jistota je pozoruhodná. Jonáš už během modlitby prožívá záchranu. Fakticky se ještě nachází v hlubinách, v útrobách ryby, v lůně podsvětí, ale ve své modlitbě už zakouší spásu, Hospodinovo vyslyšení. Jonáš dostal zpátky svůj život. Ukazuje se na něm, že Hospodin vysvobozuje i z krajní nouze, dokonce i ze situace smrti. Vysvobozuje ty, kdo ho volají. Místo záhuby je modlitbou propojeno s místem Hospodinova přebývání.
Hospodine, díky, že i v beznadějném zoufalství, i z pekla lze k tobě volat a ty slyšíš.
2Tm 2,1–5(6) * Jr 38,14–28
