Denní zamyšlení středa 15. února

Budu dále podivuhodně jednat s tímto lidem, divně, předivně. Zanikne moudrost jeho moudrých a rozumnost jeho rozumných bude zakryta.
Iz 29,14

Když lidé viděli, jak němí mluví, zmrzačení jsou zdraví, chromí chodí a slepí vidí, užasli a vzdali slávu Bohu Izraele.
Mt 15,31

Cesta životem je lemována myšlenkami i činy, promluvami našeho srdce i rozumu. Není-li jedno v souladu s druhým, jen těžko se nám nachází lehkost bytí. Hospodin žádá naši opravdovost, nelze ho chválit ústy a odvracet se od něj srdcem. Moudrost a rozum člověka jsou křehkou schránkou, kterou zpevní a naplní jen víra – a láska, která vyvěrá v upřímnosti z hloubi, z nevyčerpatelného pramene. Pro Boha není nic nemožné, dokáže nás povznášet, uzdravovat a hojit každou ránu, vede nás ke smyslu a k rovnováze. Ale snad po vzoru apoštola Tomáše máme touhu pořád se přesvědčovat, zkoušet najít snazší cestu v domnění, že Bůh se v tu chvíli dívá jinam. S pokorou se zamysleme nad svým životním příběhem, prosme Boha o jeho působení a přítomnost.
Bože, modlím se, abys mi byl blízko v čase, kdy pohlížím do svého nitra, prosím tě, abys mě vedl po svých cestách.

L 6,43–49 * Ř 1,16–17

Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář