Kdyby tě tvůj bratr nebo tvůj syn nebo tvá dcera nebo tvá vlastní žena nebo tvůj nejmilejší přítel potají ponoukal: „Pojďme sloužit jiným bohům,“ nepřivolíš mu.
Dt 13,7.9
Tu svobodu nám vydobyl Kristus.
Ga 5,1
Nejzranitelnější jsme ze strany našich nejbližších. Jsou-li to naši rodinní příslušníci, pojí nás s nimi nejen krevní, ale i určité sociální pouto, díky němuž mají naši mnohem hlubší důvěru než ti ostatní. Jedná-li se o nejbližší z důvodu pouta lásky nebo přátelství, i v tomto případě jde naše důvěra dále než obvykle. Nevidíme, neslyšíme, propadáme našeptávání, relativizaci, banalizaci. Všude tam, kde se necháme odlákat od Hospodina k člověku. Od toho, co je dobré v Božích očích, k tomu, co před ním neobstojí. Od dokonalého Boha k slasti, majetku, moci či slávě zvoucímu člověku. Od pravé svobody ke svobodě iluzorní. A to platí v naší době stejně jako v době biblické.
Nebeský náš Otče, dej, ať nám Duch svatý ukáže, co je z tebe a pro tebe, a ať nám je ochranou ode všeho zlého.
Ř 8,26-30 * Gn 8,13-22
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
