Opíjíte se litry vína a používáte ty nejdražší parfémy. Avšak zoufalá bída a potřeby příslušníků vašeho vlastního národa vás nechávají naprosto chladnými.
Am 6,6 (SNC)
Těm, kteří jsou bohatí v tomto věku, přikazuj, ať nejsou pyšní a nedoufají v nejisté bohatství, nýbrž v Boha, který nás štědře opatřuje vším, co potřebujeme; napomínej je, ať konají dobro a jsou bohatí v dobrých skutcích, štědří, dobročinní, a tak ať si střádají dobrý základ pro budoucnost, aby obdrželi pravý život.
1Tm 6,17–19
Dnešní slova nejsou příliš chlácholivá. Prorok Ámos takto hromoval před pár tisíci let a při čtení člověka mrazí, jak je jeho volání trefné a stále aktuální. Sociální nůžky se rozvírají. Pár bohatců bohatne, lidí v existenční nouzi a na hranici (i za hranicí) chudoby je pořád tolik. Už by se – ti bohatci – nad tím měli konečně zamyslet a něco udělat! Ale ještě víc mrazí, když si člověk Ámosova slova připustí k tělu. Vztáhne na sebe. Přijme, že je adresátem, nikoli tlumočníkem prorokova volání. Litry vína a nejdražší parfémy – jak případné! Ať už doslovně, nebo obrazně. V čem je moje bohatství? Co by mě nemělo nechávat chladným?
Bože, vyznávám, že i já nesu vinu za bídu světa. Pomoz mi, prosím, ať nezůstanu jen u vyznání, ale dokážu ho proměnit v dobré činy.
1K 3,9–15 * 2P 3,1–9
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
