Bůh stvořil člověka ke svému obrazu, k obrazu Božímu stvořil jej: jako muže a ženu stvořil je.
Gn 1,27 (B21)
V Kristu ovšem není žena bez muže ani muž bez ženy, vždyť jako je žena z muže, tak i muž skrze ženu – všecko pak je z Boha.
1K 11,11–12
Snad vás napadne, že člověk se moc nepovedl. Patří k němu přece násilí, devastace, sobectví či pýcha. Bůh nejspíš znal všechna rizika s člověkem spojená, a přesto není v jeho rozhodnutí ani závan pochybností (Gn 1,31). Bůh člověka chtěl, přál si jej svobodného a Bohu podobného, z ostatního stvoření se vymykajícího. Biblický příběh zdůrazňuje lidský potenciál i Boží důvěru v něj. Člověk může být obrazem Božím. Ale jste-li něčeho obrazem či odrazem, jste jím, jen pokud máte před sebou to, co zobrazujete či odrážíte. Člověk je tak v tomto podobenství jen Božím stínem; je člověkem, jen pokud jeho existence nějak odráží Boha. Člověk bez Boha je jen Adam, „zeman“, tvor země, prachu, pří-zemní tvor (Gn 2,7). Má však potenciál být člověkem.
Bože, toužím po tvé blízkosti.
Sk 9,31–35 * 2Kr 25,22–30
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
