Denní zamyšlení středa 26. prosince

I řekl Hospodin Bůh: „Není dobré, aby člověk byl sám. Učiním mu pomoc jemu rovnou.“
Gn 2,18

Vzal ho Simeon do náručí a takto chválil Boha: „Nyní propouštíš v pokoji svého služebníka, Pane, podle svého slova, neboť mé oči viděly tvé spasení.“
L 2,28–30

Člověk je stvořen ke vztahům. Všichni potřebujeme někoho blízkého. Náš verš říká, že Bůh se rozhodl dát muži ženu. Náš partner je náš nejbližnější bližní. Ale to ještě nestačí. Ani ten, kdo nám věrně stojí po boku, nedokáže vyřešit zásadní problém našeho života, a to hřích. Můžeme prožít i hezký a naplněný život s milovaným partnerem, ale nakonec, jak říká Bible na jiném místě, zemřeme a přijdeme před soud. Tam budeme stát sami za sebe a žádná pomoc, byť Bohem pro nás učiněná, nám nebude nic platná. Potřebujeme něco jiného, nebo spíše někoho jiného. A ten, díky Bohu, nám, nám narodil se! Ježíš řeší nejen naši budoucnost, ale i naši minulost a přítomnost.
Pane Bože, děkujeme za své blízké, kteří jsou nám pomocí, i za Ježíše, ve kterém jediném je spása.

Mt 10,16–22 * Sk (6,8–15)7,55–60

 

Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení 

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář