Dobrořeč, má duše, Hospodinu, celé nitro mé, jeho svatému jménu!
Ž 103,1
Celý zástup učedníků počal radostně a hlasitě chválit Boha za všechny mocné činy, které viděli.
L 19,37
Copak ústa, ta dovedou dobrořečit. Ale celý život, celé mé bytí, to už není tak jasné. Jak dobrořečí duše a celé nitro? Tak, že žijeme rádi, že přijímáme dané možnosti a milujeme život. Milovat život znamená brát jej tak, jak je, a neštítit se daných okolností. Samozřejmě, že na sobě máme pracovat, pokud to jde. Každý se sebou může něco udělat! Ale v zásadě máme přijímat svoje geny, svou přirozenost, své křivky a hrany. Neohrnovat nos nad tím, jak vypadám, co ze mne tu a tam teče, jak těžko se mi mluví, kolik uhrů mám na tváři. Pokud se někdo v mládí méně nenávidí, bude ve stáří méně vzdychat. Do poslední chvíle bude přemýšlet, jak druhým prokazovat dobro.
Dobrořeč, má duše, Hospodinu. Všechno jsi udělal dobře a dovedeš mne jistě až do života věčného.
Ez 2,3–8 * Oz 11,1–11
Zdroj: Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
