Zaplesej, sijónská dcero, zahlahol, Izraeli! Raduj se a jásej z celého srdce, dcero jeruzalémská! Rozsudek nad tebou Hospodin zrušil.
Sf 3,14–15
Ježíš Kristus je smírnou obětí za naše hříchy, a nejenom za naše, ale za hříchy celého světa.
1J 2,2
Včera nás prorok Izajáš vyzýval k radosti a jásání. A dnes máme opět plesat a hlaholit. Není přece jenom té radosti už trošku moc? Vždyť je toho pořád ještě dost, co nás trápí, bolí a sráží. Mnohdy i věci, které by měly působit radost, vhánějí slzy do očí. Zdá se, že věci kolem víry a Pána Boha zajímají čím dál tím méně lidí. Nebo alespoň v neděli při bohoslužbách to tak vypadá. Předávat víru mladším generacím se nám také příliš nedaří. Možná, že i nás samotné trápí nějaká křivda či vina. Přes to všechno však máme veliký důvod k radosti a plesání. Tím důvodem je Boží láska k nám lidem. Láska, díky které se Bůh rozhodl poslat na svět svého Syna, Ježíše Krista, aby zachránil každého člověka.
Pane Bože, ty ses rozhodl, že nás budeš mít rád. Děkujeme ti a chválíme tě za to.
Gn 13,5–12(13–18) * Jr 36,1–32
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
