Obrátím před nimi tmu v světlo, a co nerovného, v rovinu.
Iz 42,16 (K)
Pro slitování a milosrdenství našeho Boha, jímž nás navštíví Vycházející z výsosti, aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a stínu smrti, a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
L 1,78–79
Byli jsme zaslepení. Sami jsme si svojí nevěrností nebo velikášstvím zkomplikovali cestu. Cesta se nám stala nebezpečnou strží. Místo ve světle jsme chodili tmou. Nic dobrého jsme si nezasloužili, a přesto Hospodin sám přichází. Ujímá se iniciativy a narovnává pahorky naší tvrdohlavosti. Srovnává se zemí naše představy o tom, kým je a jak ho máme uctívat a následovat. Najednou vidíme, na čem stojí naše nohy a kam vede naše spoléhání. Do záhuby, pokud spoléháme na kohokoliv jiného než na Hospodina. Do Boží blízkosti, věčného života a pokoje, pokud přijímáme toho, kdo tmu obrací ve světlo, a vydáváme se na jeho cestu.
Děkuji, Hospodine, že ne pro moje zásluhy, ale z tvého milosrdenství jsem zachráněn. Děkuji, že i když jsem selhal, ty sám se mne ujímáš a vedeš mé kroky k životu.
Gn 1,14–19 * 1P 4,1–11
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
