Budete mi královstvím kněží, pronárodem svatým.
Ex 19,6
Ježíš jim znovu řekl: „Pokoj vám. Jako mne poslal Otec, tak já posílám vás.“
J 20,21
Kněží byli služebníky království svého Pána. To je stavělo do zodpovědnosti ve službě Bohu. Označení Izraele jako svatého pronároda bourá teorie o lidské mimořádnosti Jákobových potomků. Boží lid je jedním z pronárodů světa a jeho odlišnost a mimořádnost spočívá pouze v Božím vyvolení. Izrael byl povolán a utvářen jako nástroj a nositel Božího spásného jednání. Jestliže Pán Ježíš posílá své učedníky do světa tak, jako on sám byl poslán svým Otcem, potom i my jsme posláni jako nositelé kněžské služby. Nejsme nic víc než lidé tohoto světa. Ke svému občanství ve své zemi máme ještě občanství v nebeském království. Svatost je oddělenost pro službu Bohu a připomenutí vyšší etické náročnosti.
Pane, dej, ať lidé kolem nás nejsou pohoršeni, když se dozvědí, že tě vyznáváme jako svého Pána.
Mt 22,1–14 * J 5,24–30
Zdroj: Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
