Denní zamyšlení úterý 2. února

Tak tomu bude s mým slovem, které vychází z mých úst: Nenavrátí se ke mně s prázdnou, nýbrž vykoná, co chci, vykoná zdárně, k čemu jsem je poslal.
Iz 55,11 

Dej svým služebníkům, aby s odvahou a odhodlaně mluvili tvé slovo; a vztahuj svou ruku k uzdravování, čiň znamení a zázraky skrze jméno svého svatého služebníka Ježíše.
Sk 4,29–30 

Naše víra je spojena se slovem. Slovo stálo u jejího počátku, slovem ji udržujeme a posilujeme. Bohoslužba jako ústřední událost v našem týdenním rytmu je založena na slyšení slova, na přitakání slovu a jeho sdílení v modlitbách a písních. Rádi poměřujeme slyšené slovo tím, jak nás posiluje a naplňuje. Izajáš nás ale upozorňuje, že účinnost slova hodnotí někdo jiný. Nezáleží na tom, jak jsme my sami se sebou spokojeni, ale jestli nás slyšené slovo vede k tomu, co po nás chce Bůh. A slovo nás inspiruje k pomoci těm, co nás potřebují. K pomoci sociálně slabým, nemocným, uprchlíkům. Boží dílo prostě vyžaduje naši spolupráci.
Pane Bože, prosíme tě, ať si nás tvé slovo proměňuje v tvé služebníky.

J 1,43–51 * L 7,36–8,3

Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář