Co rozboří, nikdo nezbuduje, zavře dveře za někým a otevřít je nelze.
Jb 12,14
Toto prohlašuje ten Svatý a Pravý, který má klíč Davidův; když on otvírá, nikdo nezavře, a když on zavírá, nikdo neotevře: „Vím o tvých skutcích. Hle, otevřel jsem před tebou dveře, a nikdo je nemůže zavřít.“
Zj 3,7–8
Jsme zvyklí, že nad nižší autoritou je nějaká vyšší (například u soudů různých stupňů), ale demokracie jsou založeny na vyváženosti tří mocí: zákonodárné, výkonné a soudní, což je asi vzhledem k porušenosti člověka dobře. Je zvláštní, že v letošní denní četbě máme dnes již třetí text za sebou, který mluví o Boží suverenitě. Bůh je Pán nad přírodou, nad dějinami, on je suverénní Pán nad vším stvořením. Nikdo se mu nemůže skutečně postavit, Bůh má konečné slovo ve všech věcech. Teď to možná ještě nevidíme, ale přijde čas, kdy to všem bude jasné. Úžasné je, že díky Božímu suverénnímu rozhodnutí máme v Ježíši k Bohu trvale otevřené dveře, kterými vstupuje ten, kdo v něho věří.
Díky, Ježíši, že jsi mi otevřel dveře k Otci, abych s ním mohl být dnes i navěky.
Ř 15,7–13 * 1K 3,9–17
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
