Praha – Poutí z Prahy do františkánského klášteru v Hájku u Červeného Újezdu začíná dnes sezona putování k loretánské kapli Navštívení Panny Marie v okrese Praha-západ. Kaple se stala významným poutním místem Pražské diecéze pro letošní Jubilejní rok, který vyhlásil zesnulý papež František. Poutníci se dnes v 5:45 sejdou v Praze na Dlabačově, aby vyrazili západním směrem na asi 20 kilometrů dlouhou cestu, informovali organizátoři na webu.
Trasa vede po staré poutní cestě s kaplemi, v klášteře se uskuteční mše a také odhalení památníku řeholníkům internovaným tam v 50. letech 20. století. Účastníci nebudou dnes muset ujít celou trasu, zájemci se podle spolupořádajícího spolku Poutní cesta Hájek mohou přidat po cestě, a to v Řepích nebo u Litovické tvrze. V 11:00 v hájecké Loretě začne mše, kterou bude sloužit člen františkánského řádu Filip Jan Rathouský.
SOUVISEJÍCÍ – Letohrad získá kapli sv. Jana Nepomuckého, plánuje tam památník barokních poutí
Spolek Přátelé svatého Františka pak v klášteře pořádá slavnostní odhalení památníku internovaných studentů, řeholníků a kněží internovaných tam po přepadení klášterů Státní bezpečností při Akci K 13. dubna 1950. Uskuteční se také komentovaná prohlídka kláštera. V ambitech je k vidění výstava Hájek v proměnách času – události 20. století, vzpomínky poutníků a bratrů františkánů.
Poutní cesta s původně dvěma desítkami kaplí vede od pražské Lorety na Hradčanech do té v Hájku. Ve druhé polovině 20. století cesta zanikla, státní moc ji nechala rozorat. Postupná obnova začala po roce 1989, kdy se také františkánskému řádu vrátil klášter. Po roce 1950 v něm působil internační tábor pro kněze, ale i studenty bohoslovectví, po jejich převozu do Želivi objekt obsadila armáda. Loretu nechala zazdít, v barokním sále instalovala zářivky, v jedné z bočních kaplí postavila nákladní výtah. Objekt značně zchátral, ale pokoje řeholníků se zachovaly v autentickém stavu.
Před dvěma lety hájecká Loreta slavila 400 let od svého založení hrabětem Jetřichem Floriánem Žďárským ze Žďáru. Letos je to 400 let od jejího posvěcení, což připomene 31. května mše celebrovaná arcibiskupem Janem Graubnerem. Hrabě Žďárský vykonal začátkem 17. století pouť do italského Loretta, odkud přivezl černou sošku Matky Boží. V hájeckém klášteře se traduje, že sošku v roce 1950 zachránila paní Hamouzová z protějšího hostince. Uviděla ji na hromadě určené ke spálení na klášterním dvoře a uschovala na půdě hospody. Po restitucích v 90. letech černou madonu vrátila františkánům a ta od té opět vévodí opravené loretánské kapli.
Ve Vatikánu vnímání Jana Husa změnil až papež Jan Pavel II. V roce 1999 prohlásil, že lituje Husovy kruté smrti a uznal ho za reformátora.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 1. května 2025 Foto: Pixabay
