Do krypty kostela ve Staré Vodě byly po letech vráceny ostatky tří piaristů

Město Libavá – Ostatky tří členů řádu piaristů byly dnes po více než 30 letech pietně uloženy zpět do krypty kostela svaté Anny a svatého Jakuba v zaniklé obci Stará Voda na hranici vojenského újezdu Libavá. Kosterní pozůstatky trojice mnichů z bývalého kláštera byly ve zdevastovaném poutním kostele nelezeny v roce 1992 a poté na dlouhá léta uschovány v ústavu Antropos v Brně. „Jedná se o dva kněze a jednoho bratra. Jeden z kněží byl převorem zdejšího kláštera,“ řekl dnes ČTK emeritní břevnovský varhaník Aleš Jan Tománek, který ve Staré Vodě začal působit a loni oživil myšlenku vrátit kosterní pozůstatky mnichů zpět do krypty ve Staré Vodě.

Členové řádu piaristů byli v kostele ve Staré Vodě a jeho okolí podle Tománka pohřbívání od roku 1691. Jejich ostatky byly až do roku 1782 ukládány kromě krypty také v sakristii, křížové chodbě a na přilehlém hřbitově. Celkem bylo ve Staré Vodě pohřbeno 68 piaristů. Zachovalé ostatky tří mnichů, kteří zemřeli v letech 1696, 1698 a 1715, byly v kryptě nalezeny v roce 1992. Armáda tehdy zahájila opravu kostela a nechala provést archeologický průzkum. Podle Tománka se podařilo zjistit, komu kosterní ostatky patří. “Tato krypta byla určena pouze pro tři. Díky tomu, že si (piaristé) vedli velmi podrobné diárium, tak nyní víme, kdo to je,“ podotkl.

SOUVISEJÍCÍV kroměřížském arcibiskupském zámku bude výstava Piaristé na Moravě a ve Slezsku

V kryptě byly objeveny i části textilní výstelky rakve, jejího kování a podešve z bot. Součástí nálezu byl také medailon, který jeden z mnichů nosil. Odborníci při studiu kosterních pozůstatků zjistili, že mniši trpěli artrózou kloubů. „Souvisí to s tím, že tehdy ještě nebyl dokončen klášter a oni žili v dřevěném provizoriu,“ uvedl Tománek. Kosterní ostatky trojice piaristů byly před dnešním uložením do krypty vloženy do schránek, které pak byly poskládány vedle sebe do rakve z dubového a modřínového dřeva. Součástí pietního aktu byla mše svatá, zúčastnily sejí desítky lidí z okolních obcích.

P

odle Tománka se o návratu pozůstatků z brněnského ústavu zpět do kostela ve Staré Vodě hovořilo léta. „Pouze jsem oživil nápad paní Jany Krejčové ze Svatého Kopečku. Je to historička, která napsala spoustu publikací o tomto kostele a o návrat ostatků usilovala už v roce 2016. Tehdy to ale nebylo možné, protože toto poutní místo bylo ještě součástí vojenského prostoru,“ řekl Tománek. Záměr se podařilo díky přechodu okolních obcí pod civilní správu dotáhnout do úspěšného konce až nyní, pomohla i starostka nedalekého Města Libavá Štěpánka Tichá.

Barokní kostel je jedinou dochovanou stavbou připomínající někdejší obec Stará Voda, která zanikla v roce 1946. Do konce 30. let minulého století byl významným poutním místem. Po 2. světové válce, kdy bylo z těchto míst odsunuto původní německé obyvatelstvo, se stal kostel součástí nového vojenského výcvikového prostoru Libavá. Na zkáze kostela se nejvíce podepsal pobyt spojeneckých armád po sovětské okupaci země. Na obnově kostela a okolí pracují dobrovolníci z řad skautů téměř tři desítky let.

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi. 

Autor: ČTK Datum: 8. května 2023 Foto: Wikimedia Commons

Tags: ,,

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář