Tbilisi – Vedení gruzínské pravoslavné církve v pondělí zvolilo nástupce Ilji II., který stál v čele církve skoro půl století. Nově zvolený patriarcha Šio III. bude do úřadu uveden v úterý 12. května, oznámila média. Volba by mohla ovlivnit nejen vnitřní procesy v gruzínské pravoslavné církvi, ale také politický vývoj země. Po smrti Ilji II. vedl církev 57letý metropolita Šio. Tuto postavu někteří označují za symbol kontinuity a stability, zatímco jiní ho vnímají jako člověka Moskvy a riziko pro církevní suverenitu, poznamenala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.
Komentátoři označují nového patriarchu za ostražitého, uzavřeného a konzervativního. Málokdy poskytuje rozhovory novinářům a častěji se objevuje na akcích, obklopen vládními představiteli, dodala BBC.
SOUVISEJÍCÍ – Seznam Zprávy: Pravoslavná církev čelí návrhu na konkurz kvůli dluhům na platech
Nový patriarcha získal 22 z 39 hlasů, jeho soupeři získali devět, respektive sedm hlasů, oznámil předseda volební komise po tajném hlasování biskupů. Jeden hlas byl neplatný a byl anulován.
Šio III. je v pořadí 142. patriarchou gruzínské církve, poznamenal server Gruzija online. Nový patriarcha se narodil jako Elizbar Mudžiri 1. února 1969 v Tbilisi. Po střední škole tři roky studoval na konzervatoři v Tbilisi hru na violoncello, než vstoupil do kláštera. Absolvoval duchovní seminář v Batumi a pokračoval ve studiu v Rusku. V roce 2003 se stal biskupem a v roce 2009 arcibiskupem.
Ilja II. si jej v listopadu 2017 vybral za představitele, který povede církev po jeho smrti, než bude zvolen nový patriarcha. Média tento krok interpretovala v tom smyslu, že Ilja II. si zvolil svého nástupce.
Ilja II. ve věku 93 let zemřel 17. března v nemocnici a pochován byl 22. března. V čele církve stál od roku 1977. Byl tak jedním z nejdéle sloužících náboženských vůdců na světě.
Gruzie přijala křesťanství jako státní náboženství ve čtvrtém století a Gruzínci jsou dodnes silně nábožensky a duchovně založení. V roce 2017 se podle studie Pew Research Center 89 procent obyvatel této země ležící na Kavkaze hlásilo k ortodoxnímu křesťanství. Gruzínskou pravoslavnou církev přitom dlouhodobě hodnotí jako nejrespektovanější instituci v zemi.
Ilja II. převzal církev zdevastovanou protináboženskými zásahy sovětské vlády, ale když se v roce 1991 rozpadl Sovětský svaz, církev zaplnila ideologické vakuum po komunismu. Gruzínci se v hledání nové národní identity obrátili k církvi jako nositelce tradic země. Status církve v Gruzii upevnila dohoda z roku 2002 s tehdejším prezidentem Eduardem Ševardnadzem, která udělila církvi zvláštní práva v oblasti vzdělávání a ochrany kulturního dědictví, poznamenala dříve agentura Reuters.
Gruzínská pravoslavná církev pod vedením Ilji II. rozšířila svůj vliv v gruzínské politice i veřejném životě. Patriarcha byl ve vlasti všeobecně respektován a hrál stabilizující roli v dobách politických krizí, často jako prostředník mezi soupeřícími frakcemi, napsala AFP.
Kritici ovšem církev viní z netečnosti vůči vládním zásahům proti oponentům a občanské společnosti a z neochoty postavit se vládnoucí straně Gruzínský sen, kritizované za erozi demokratických hodnot. Vytýkají jí také podporu konzervativních zákonů. Například v sociálních otázkách byl Ilja II. neochvějně konzervativní, stavěl se proti interrupcím a homosexualitu označoval za „nemoc“, upozornil Reuters.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 12. května 2026 Foto: Wikimedia Commons
