Harvardská studie o dětech vyrůstajících v církvi

Nová harvardská studie zkoumá fyzické a mentální zdraví dětí a teenagerů, kteří byli vychováváni v náboženském nebo duchovním prostředí. Závěry jsou fascinující.

Ti, kdo jako děti nebo teenageři chodili aspoň jednou týdně na bohoslužby, se ve dvaceti cítí o 18 % šťastnější než ti, kdo na žádné bohoslužby nechodili. Je u nich téměř o 30 % vyšší pravděpodobnost, že se zapojí do dobrovolnické práce a o 33 % menší pravděpodobnost, že ve dvaceti budou užívat drogy.

Lidé, kteří se každý den modlili a samostatně meditovali, mají větší uspokojení ze života, umí snáze zpracovávat emoce a dovedou víc odpouštět. Je u nich menší pravděpodobnost, že budou sexuálně aktivní v raném věku nebo že se u nich vyskytnou pohlavní nemoci.

A výzkumy také ukazují, jaký dopad má meditace a přemýšlení na mozek a mentální zdraví – od nižších příznaků deprese až po lepší soustředěnost a kreativitu. Jiný výzkum ukázal, že projevování úcty, čas v přírodě a v tichu souvisí s větším pocitem štěstí.

Článek v časopise Forbes, který o této studii informuje, končí slovy: „Některé základní zvyklosti, které lidé dělali po celé věky (modlitba, meditování) mohou mít ve skutečnosti mnohem větší hodnotu, než si myslíme.“

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Rádi byste nám pomohli pokračovat v této misi a měli tak možnost se na ní spolu s námi. 

 

Překlad: Jan Vopalecký, Zdroj: The Christianpost, foto Creative Common Search

2 Komentáře

  1. Karel Konečný

    Studie se týká mladých lidí od 8 do 14 ti let, matek bílé pleti, rodin s relativně vysokým socioekonomickým statusem, a proto není možno toto generalizovat pro širokou populaci. Také není zahrnut vliv rodičů a vrstevníků na náboženské rozhodování těchto adolescentů.

    Odpověď
    • Asi by se slušlo přidat link na tu studii (nejprve v článku, samozřejmě, ale pokud není, tak alespoň v komentáři). Např. mi nesedí, že píšete do 14 let a v článku se píše o 20letých.

      Nicméně:

      > a proto není možno toto generalizovat pro širokou populaci

      a u této vámi uvedené skupiny, při porovnání jen v rámci skupiny, to je rozdíl nebo ne? O tom dle mne článek je. Nebo myslíte, že ve vámi uvedené skupině se nevyskytují děti, které berou drogy, jsou nešťastné nebo mají pohlavní nemoci?

      > Také není zahrnut vliv rodičů a vrstevníků

      pokud se jedná o děti vyrůstající v církvi, tak se jedná o děti vyrůstající v církvi 🙂 Jak navrhujete vytvořit další skupinu pro porovnání?

      Odpověď

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář