Jeden z nejmladších uprchlíků na světě je Mary. Má dva týdny. Týden potom, co se narodila, přišli do jejího městečka v Jižním Súdánu vojáci a zabíjeli děti v jejím věku. Herodes nechal vraždit jen kluky, tihle vojáci zabíjeli chlapečky i holčičky, všechny děti. Když to viděla její maminka, na nic nečekala, chytla miminko a utekla do buše. Tam se schovávala týden. Pak našla útočiště v uprchlickém táboře na území Ugandy.
Mary a její maminka nejsou s podobným osudem jediné. Každý den přicházejí do tábora lidé, kteří prchají před násilím a mají s sebou samozřejmě i děti. V těchto dnech je v táboře jenom dětí a dospívajících šedesát tisíc.
Jednoho dne budou všechny tyto děti se svými rodiči moci nastoupit cestu zpátky domů a obnovit normální život. Ovšem podle zpravodajství o situaci v zemi, odkud utíkají, tento den nenastane nějak brzy. Násilnosti pokračují a odhaduje se, že již zemřelo kolem tří set tisíc lidí. Přibližně čtyři miliony lidí musely opustit své domovy.
Přesto je tu naděje. Mnohé osiřelé děti mohou navštěvovat křesťanské školy, které se zřizují v uprchlických táborech. Tam se jim kromě jídla a základů vzdělání dostává i ujištění o tom, že jsou milovány. Nejen svými učiteli a lidmi, co o ně pečují, ale konečně a především Ježíšem Kristem. Když uprostřed téhle tragédie, uprostřed stanů nebo mezi řadami primitivních obydlí z vlnitého plechu lidé uslyší sladký zpěv dětských hlásků, který se ozývá ze školy, je to jako závan z jiného světa. Je to vanutí naděje. Bůh je s námi uprostřed téhle mizérie.
Nadační fond Krmte hladové je jedním z poskytovatelů finanční pomoci, za niž se opatřuje jídlo pro tyto hladové děti. Dostávají ho společně s dobrou zprávou o naději v Kristu a s další péčí. Nakrmit jedno dítě měsíčně v přepočtu na českou měnu vyjde asi na sto padesát korun. Jsme bohatí, že? Můžeme nakrmit spoustu dětí. Jako třeba Mary.
Zdroj a foto: Krmte hladové
