Křesťan dnes

Italský ministr Salvini chce sčítat a deportovat Romy

ŘÍM – Když italský ministr vnitra Matteo Salvini nedávno vyslovil návrh pro zavedení registru romské populace v zemi se záměrem, aby bylo možné deportovat ze země ty, kteří nemají italské občanství, setkal se s mezinárodním nesouhlasem. Podle současného ministra vnitra italské vlády by registr romské populace v zemi napomohl úřadům studovat možnosti vyhostit ze země Romy bez italského občanství nebo patřičných dokumentů.

Letos v březnu řekl maďarský politik János Lázár, pravá ruka současného premiéra Viktora Orbána, že maďarští Romové se za 600 let neintegrovali a tudíž ani migranti se v Maďarsku neintegrují. „Jednou je sem pustíme, a oni to tu převezmou,“ řekl. Roku 2010 zas uvedl na konferenci ve Slovinsku tehdejší rumunský prezident Traian Basescu o Romech, že „málokteří z nich chtějí pracovat“ a že „tradičně se mnoho z nich živí krádežemi“. Nejde však jen o pravicové politiky. Už roku 1992 v Itálii chtěla Margherita Boniverová, tehdejší socialistická ministryně pro imigraci, zavést sčítání všeho „kočovného lidu“.

Máslo na hlavě mají i čeští politikové z různých politických stran, kteří se v minulosti několikrát dopustili znevažování romského holocaustu v souvislosti s výroky o koncentračním táboře v Letech u Písku.

Fiamma Nirensteinová, bývalá italská konzervativní poslankyně a novinářka, si myslí, že snahy o registraci Romů v Itálií nemusí vždy nutně vycházet z fašistických tendencí, ale ze skutečných sociálních problémů, kterým dnes Romové v Evropě čelí. Kromě toho dodává, že když s takovým případem přijde levicová vláda, nespustí se kolem toho takový poprask.

Evropa má dnes podle lidskoprávní romské organizace Fundació Secretariado Gitano 12 milionů Romů. Mnoho z nich má stálé bydliště a stálé zaměstnání, avšak mnoho stále žije kočovným životem. Ve Španělsku, které má 750 tisíc Romů, už jen 12 % Romů žije v nestandardním bydlení. Před 40 lety to bylo 75 %. Přesto po celém kontinentě spousta romských žen a dětí každé ráno vyjde z romských táborů, často umístěných na periferiích měst, do městských center, kde žebrají o peníze.

Letos v lednu nizozemské veřejnoprávní zpravodajství NOS přineslo ojedinělé svědectví Milo Pavloviče, jemuž bylo jako dítěti upřeno vzdělání a s diskriminací se v Holandsku potýká celý život. Narodil se ve Francii a do Nizozemska se dostal, když mu bylo 7 let. Matka mu podle jeho slov řekla, aby se naučil, jak krást. „Moje matka mne vždy vystrčila ze dveří a byla spokojená, jen když jsem se vrátil se zlatem nebo šperky,“ řekl dnes jednačtyřicetiletý muž.

Proč romské děti často neplní svou školní docházku je předmětem mnoha diskuzí. Sami Romové to přičítají byrokratické neflexibilitě nebo diskriminaci. Čísla však udávají, že průměrně v jižní a střední Evropě dokončí základní školu jen 20 % romských dětí a ještě méně školu střední. Co se týče Itálie, má se za to, že mnoho Romů, co zde žije, přišlo z ciziny a zůstávají zde bez jakýchkoliv víz, a ti, co jsou v zemi legálně, prý neplatí daně.

 

Zdroj: ztis.cz  Foto: Pixabay, ilustrační, 

 

 

 

 

Exit mobile version