Jeruzalém – Izraelský krajně pravicový ministr pro národní bezpečnost Itamar Ben Gvir dnes již poněkolikáté ve funkci ministra navštívil Chrámovou horu v Jeruzalémě, která je posvátná pro muslimy i židy, a prohlásil, že se tam židé konečně mohou modlit. Učinil tak v den, kdy si židovští nacionalisté každoročním pochodem muslimskou čtvrtí Starého města připomínají obsazení východního Jeruzaléma v šestidenní válce v roce 1967. Píší o tom izraelská média i světové tiskové agentury.
„Chrámovou horu zaplavuje mnoho židů, radost pohledět. Dnes už je díky Bohu možné se na Chrámové hoře modlit,“ řekl Ben Gvir a dodal, že se přišel se svými spolustraníky pomodlit za bezpečí rukojmích, za vítězství ve válce v Pásmu Gazy a také za úspěch nového šéfa tajné služby Šin Bet.
SOUVISEJÍCÍ – Papež vyzval k důstojné pomoci Pásmu Gazy, situace je podle něj znepokojivá
Ben Gvir dlouhodobě prosazuje změnu pravidel na Chrámové hoře, která je desítky let ve správě jordánské vládní nadace, ačkoli bezpečnost tam zajišťuje Izrael. Na základě dlouhodobého statu quo mohou židé místo navštěvovat, ale nesmí se tam modlit. Izraelská policie, která spadá pod Ben Gvirův resort, ale židům modlitbu na Chrámové hoře v omezené míře toleruje. Dnešní návštěvu Ben Gvira na prostranství u mešity Al-Aksá, která je třetím nejposvátnějším místem islámu, už odsoudilo jordánské ministerstvo zahraničí.
Na Chrámovou horu, jíž muslimové říkají Haram aš-Šaríf (Vznešená svatyně), se vyznavači islámu chodí modlit do mešity Al-Aksá a svatyně Skalní dóm. Pro židy je místo posvátné, protože tam v minulosti měli dva chrámy. Pozůstatkem jednoho z nich je Zeď nářků, která tvoří část stěny Chrámové hory.
Na každoročním shromáždění v Jeruzalémě, takzvaném Pochodu vlajky, který obvykle přitahuje zástupy izraelských ultranacionalistů, se očekává účast desítek tisíc židovských Izraelců, napsala agentura Reuters. Akce tradičně vyvolává napětí s tím, jak skupiny hlavně mladých radikálů, často přicházejících ze židovských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu, zaplní muslimskou část Starého města na trase pochodu ke Zdi nářků.
Palestinští majitelé obchodů před shromážděním zavřeli své provozovny. Ti, kteří zůstali i po poledni, byli nuceni zavřít pod tlakem účastníků pochodu, uvedl svědek agentury Reuters. Dodal, že v jednom případě musela izraelská policie vytlačit demonstranty od výlohy obchodu. Podle svědků napadaly skupiny mladých Izraelců vedle Palestinců i novináře a levicové izraelské aktivisty za skandování „Smrt Arabům“ a dalších rasistických hesel.
Izrael zabral východní Jeruzalém včetně Starého města na úkor Jordánska ve válce v roce 1967. Palestinci usilují o to, aby se východní Jeruzalém stal hlavním městem jejich budoucího státu, který by zahrnoval Západní břeh i Pásmo Gazy. Většina mezinárodního společenství označuje východní Jeruzalém za okupované území a izraelskou svrchovanost nad ním neuznává, zatímco Izrael považuje Jeruzalém za své věčné a nedělitelné hlavní město.
Americký prezident Donald Trump za svého prvního mandátu v roce 2017 uznal celý Jeruzalém za hlavní město Izraele a nechal tam přesunout z Tel Avivu velvyslanectví USA. Americký velvyslanec Mike Huckabee v neděli poblahopřál Izraeli k tomu, co označil za znovusjednocení města před 58 lety.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 26. května 2025 Foto: Wikimedia Commons
