Anketa k pontifikátu papeže Františka.
Pavel Černý, emeritní předseda Ekumenické rada církví
Dvanáctiletý pontifikát papeže Františka vnímám jako svěží vítr do plachet římskokatolické církevní lodi. Tento svěží vítr silně zavanul proti klerikalismu, církevnímu papalášství a některým tradicionalistickým stereotypům. František se nasadil pro příznivější obraz církve ve světě, prohloubení ekumenického dialogu a zaměření na chudé a pronásledované v tomto světě. Jeho odkazem zůstává proces synodality, ve kterém vidím přiblížení k zápasu protestantských církví. Jde o model řízení církve, který by omezoval zneužití moci a umožnil zapojení neordinovaných křesťanů, včetně žen, do různých i zodpovědných služeb. Pro svého pokračovatele nasadil vysokou laťku.
David Novák, předseda Rady Církve bratrské
V souvislosti s úmrtím Františka bylo o jeho osobě řečeno a napsáno vše podstatné. Pokud bych měl vystihnout to, čím dle mého nejvíce oslovoval svět a co mu dodávalo i velké morální autority, pak to byla jeho neokázalost, schopnost sestoupit z Vatikánské pompy mezi obyčejné lidi, důraz na to, že církev je zde pro slabé a zranitelné, odvaha otevřít některé těžké a neřešené kauzy. Tímto přístupem dal příklad i mnoha duchovním. Chtěl bych ale ukázat na ještě jeden moment který jsem zatím nikde v různých komentářích nečetl. Navzdory obrovským tlakům a vytíženosti žil František intenzivní duchovní život s Kristem. Mám za to, že zde se skrývalo tajemství jeho moudrosti, velikosti a schopnosti zůstat hluboce lidským.
Petr Jan Vinš, starokatolický kněz
Nejsilnější stránka papeže Františka, kterou jsem vnímal i za hranicemi jeho vlastní církve, byla ochota a vůle dělat věci jinak. Nakonec právě tím tak dlouhodobě vytáčel konzervativce všeho druhu. Uměl vzít systém a zatřást s ním způsobem, jakým dlouho nikdo ne. Podobal se v mnoha ohledech onomu evangelnímu rozsévači, jehož semena padají na všechny strany a taky na různě úrodnou a různě přející půdu. Teprve s odstupem času uvidíme, kolik z těchto semen zakoření a způsobí skutečně hluboké strukturální změny a kolik z nich padlo na skálu a zůstane tak jen gestem, sice sympatickým, ale pomíjivým. Lakmusovým papírkem v tomto ohledu bude, domnívám se, další osud tzv. synodálního procesu.
Alexandr Flek, teolog
Poprvé v životě jsem měl jako nekatolík pocit, že je to i “můj” papež. A je nás takových bezpočtu, v různých církvích i mimo ně. Díky za něj, bude chybět. Kéž ten zázrak pokračuje a jeho nástupce na jeho dílo naváže.
Lukáš Král, evangelický farář
Prvně jsem se lekl, jaký bude papež-jezuita. Ale celý svůj pontifikát naplnil skutky lidství a milosrdenství, mj. i v ekumenickém duchu. Spousta mých spolubratří a kolegů se na tom shodla. Bude nám chybět. Oplakal jsem jej.
Hana Pinknerová, spisovatelka
Hned od počátku na mne udělal dojem odmítáním tradičních zvyklostí, které mu přišly papalášské. Zdálo se mi, že preferuje lásku a milosrdenství před tradicemi a předpisy a v tom odráží Krista. Neumím si představit, jakému úřednímu stroji musel čelit. Tu Ukrajinu zvoral. Přesto na něj budu vzpomínat s láskou.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: Michal Nosál Datum: 27. dubna 2025 Foto: Twitter