JERUZALÉM – Ve 21. izraelském Knesetu bude po úterních volbách více ultraortodoxních poslanců, méně žen, ale třeba také rekord v počtu poslanců otevřeně se hlásící k homosexualitě. Kromě Amira Ohany (Likud) a Itzika Šmulyho (Práce) přibyli další tři: Eitan Ginzburg, Idan Roll a Joraj Lahav Hertzanu (všichni z Kachol-lavan).
Poprvé do poslaneckého křesla zasedla příslušnice drúzské menšiny, bývalá televizní zpravodajka Gadeer Mreehová, a to opět za jednoho z nováčků letošních voleb, modrobílou koalici Kachol-lavan. Za Modrobílé se do parlamentu také dostala první ultraortodoxní poslankyně Omer Jankelevičová. Celkově však počet žen ve 120 členném parlamentu klesl z 35 na 29 – to je přičítáno posílení ultraortodoxních stran, kde ženy být členkami nemohou. Rovněž počet nežidovských poslanců poklesl ze 17 na 12. To zas z důvodu malé volební účasti arabských voličů, která je klíčová pro arabské strany. Naopak s poděkováním, že „Arabové zachránili Meretz,“ přišla jeho předsedkyně Tamar Zandbergová. Progresivní levicová strana získala 4 mandáty.
Už podle předběžných výsledků bylo jasné, že vládní koalici bude nejspíš opět sestavovat současný premiér Benjamin Netanjahu s pravicovými a náboženskými stranami. Ještě je tu možnost tzv. vlády národní jednoty, kdy by se spojili oba hlavní rivalové letošních voleb, Likud (získal 36 křesel) a Modrobílí (35 mandátů). Ta je však podle většiny komentátorů nepravděpodobná.
Co se konečných výsledků voleb týká, ty měly být vyhlášeny ve čtvrtek 11. dubna odpoledne. A Ústřední volební rada a její předseda, soudce Chanan Melcer prohlásili, že ačkoliv výsledky ve čtvrtek večer zveřejnili, nejsou konečné a mohou být ještě změněny. Ty definitivní prý budou publikovány až příští středu 17. dubna. Aškenázská strana ultraortodoxních Sjednocený judaismus Tóry a ministryně spravedlnosti Ajelet Šakedová apelovaly na volební radu, aby ještě žádné výsledky nezveřejňovala, protože se stále ještě prověřují nepřesnosti. To však Melcer zamítl s tím, že tyto ve čtvrtek 11. dubna zveřejněné výsledky jsou „dočasné“.
A jaké tedy jsou: Likud – 36, Modrobílí – 35, Šas – 8, Sjednocený judaismus Tóry – 7, Chadaš-Taal – 6, Strana práce – 6, Izrael náš dům – 5, Sjednocená pravice – 5, Meretz – 4, Balad-Sjednocená arabská kandidátka – 4, Kulanu – 4.
Navzdory doufání, že až budou sečteny i hlasy vojáků na základnách, překročí i nové uskupení současné ministryně spravedlnosti Ajelet Šakedové a ministra školství Naftaliho Benneta, potřebných 3,25 % k vstupu do Knesetu, nestalo se tak. Oba své poslanecké mandáty neobhájili. Podobně, že jej hlasy vojáků posunou do poslaneckého křesla, doufal i předseda strany Zehut Moše Feiglin, kde se libertariánské postoje snoubí s nacionalistickými prvky. Straně např. kvůli podpoře legalizace marihuany předpovídala média podporu především mladých lidí, ale nestalo se tak. Celkově všechny strany, které skončily mimo parlament, dostaly 366 049 oprávněných voličských hlasů, což činilo 9 %. Nové pravici Šakedové a Benneta chybělo k vstupu do Knessetu 1462 hlasů.
Volební účast a minority
Celkově byla volební účast horší, než ve volbách minuých. Čítala 69,7 %, kdežto při volbách v roce 2015 to bylo 71,8 %. Historicky nejmenší volební účast zaznamenal i arabský sektor. Netanjahuova strana Likud vyslala do arabských okrsků aktivisty s kamerami, aby zaznamenávali průběh voleb kvůli podezření na manipulaci s výsledky. Tento krok přiměl Ústřední volební radu podat na takové chování policejní stížnost. O vyšetření incidentu se u státního žalobce Avichaje Medelblita zasazovala i organizace pro práva arabské menšiny Adalah a někteří poslanci.
Strach o zachování svých hodnot, například tím, že předseda ultraortodoxního Šasu v předvolením spotu (zcela nepodloženě) prohlásil, že jejich arci-nepřítel Jair Lapid (Kachol-lavan) přesune každoroční gay pride do Jeruzaléma k Západní zdi a povolí prodej vepřového ve všech obchodech, mobilizoval přijít k volebním urnám ve větším počtu jinou menšinu, která má rovněž tradičně nižší volební účast i problémy při sčítání hlasů ve svých okrscích – ultraortodoxní Židy. K těm ovšem letos aktivisté Likudu s kamerami nepřišli. Obě náboženské strany, Sjednocený judaismus Tóry i Šas, nakonec mají v parlamentu společně 15 křesel a s Likudem současného premiéra Netanjahua budou spolupracovat jen pokud jim vyjde vstříc v jejich požadavcích. Ty jsou především: žádné odvody do armády pro ultraortodoxní, zákaz veřejné dopravy o šabatu a zamezit zrovnoprávnění reformní/konzervativní židovské komunity a egalitářské části Západní zdi.
Co se kamerového skandálu týká, nakonec policie našla ve volebních místnostech nejméně 1200 kamer, podle Kanálu 13 pár i v okrscích s ultraortodoxní populací. Premiér Netanjahu na videa aktivistů, kteří jsou konfrontováni s členy sčítacích komisí, zveřejňovaná v den voleb před polednem, reagoval tak, že by „kamery měly být přítomny všude, aby se zajistily férové volby”.
Poslední slovo má prezident
Rozhodnout o tom, kdo nakonec dostane šanci zformovat novou vládu bude muset jen jeden člověk, a to izraelský prezident Reuven Rivlin. Ten si bude v následujících dnech zvát k rozhovoru každého předsedu či předsedkyni každé parlamentní strany a ptát se, jakou stranu považují za nejlepší k tomuto úkolu. Ve středu Rivlin oznámil, že tyto konzultace se budou odehrávat „ve jménu transparentnosti“ z prezidentské rezidence za přítomnosti televizních kamer. Každá parlamentní strana bude moci v živém vysílání představit svá povolební politická stanoviska. Netanjahu se však během voleb vyjádřil, že ač je Rivlin jeho stranický kolega z Likudu, bude nyní hledat příležitost, jak povolat k formování vlády Gantze (Modrobílí).
Bibiho vyhlídky
Zatím počty mandátů vypadají tak, že nakonec přece bude vládu sestavovat právě Benjamin Netanjahu, což jej posune do 5. funkčního období a také z něj udělá historicky nejdéle sloužícího izraelského premiéra. Teoreticky by jeho koalice mohla mít 65 křesel. Přesto jej však čekají nesnáze zapříčiněné nejen tím, co před volbami nasliboval: Na samém konci předvolební kampaně to byla anexace Západního břehu, což by nejen vyvolalo obrovský mezinárodní odpor, ale i konec tradičně chápaného dvojstátního řešení. Tomu přitom sám dlouhodobě odporoval, takže to vypadá, že Trumpův mírový plán, který má být zveřejněn nedlouho po volbách, obsahuje i plnou izraelskou vojenskou kontrolu na Západním břehu.
Dalším obtížně prosazovaným populistickým gestem byl slib zasazení se o trest smrti pro teroristy, který učinil při návštěvě rodiny truchlící po ztrátě svého člena při teroristickém útoku na Západním břehu. Navíc „Bibiho“ neopustí jeho korupční skandály. Státní prokurátor Mendelblit v únoru prohlásil, že Netanjahu se bude zpovídat před soudem. První slyšení by mělo proběhnout již brzy, v období tří měsíců po volbách.
Zdroj: Ztis.cz Foto: GPO –Prezident Rivlin navštívil ve středu v Knessetu členy Ústřední volební rady.
