Vůbec první vytvořenou jednotkou byl Sionský sbor mezkařů (Zion Mule Corps), který byl v první světové válce nasazen v letech 1914 až 1916 na Gallipolském poloostrově při vylodění anglofrancouzských sil. Toto vylodění skončilo vojenskou katastrofou, ale tento mezkařský sbor sehrál velmi významnou roli při zásobování bojujících jednotek a při evakuaci tisíců raněných vojáků na pláže a nemocniční lodě. Jde zcela nepochybně o historicky první židovskou vojenskou formaci, která vznikla a zasáhla do bojových operací po porážce židovského povstání v římské provincii Judea v letech 132 až 135 našeho letopočtu.
Vojáci mezkařského sboru s jedním ze svých zvířat. Těžká práce za malou odměnu, ale položila základ budoucnosti . . .
Po evakuaci Galipole byl sbor mezkařů rozpuštěn. Jenže jeho vůdčí osobnosti David Ben Gurion a Vladimír Ze’ev Žabotnisky byli vytrvalí a neustále se snažili o to, aby vojenské formace vytvořené z židů znovu vznikly. V březnu 1915 schválil v Egyptě Výbor palestinských uprchlíků usnesení, které mělo za cíl „vytvořit Židovskou legii a navrhnout Anglii její nasazení v Palestině.“
Tak vznikla Židovská legie. Byla to židovská sionistická armádní jendotka složená z dobrovolníků, která bojovala po boku britské armády za vyhnání Osmanské říše z Palestiny. Celkem existovalo pět praporů židovských dobrovolníků s čísly 38 až 42. Byly to prapory královských střelců a bojovalo v nich i mnoho židů, kteří sem přišli jako dobrovolníci z mnoha zemí, ne jen z území Palestiny. V bojích postoupily tyto prapory přes řeku Jordán, kde zajistili přechody přes tuto řeku, bojovali nedaleko Jeruzaléma a poslední boj podstoupili u Megida.
