Podmanivá hudba vychází ze skromného pokoje na klidném předměstí Bejrútu. Hudba, která je díky používání čtvrťových not jedinečně „orientální“, zní jinak, než je západní ucho zvyklé.
Dobře se hodí pro strunné nástroje, ale melodie překvapivě vycházejí také z varhan a klavíru. Moderní elektronika dokáže pouhým otočením knoflíku tyto tóny reprodukovat – ne však bez zručnosti svědčící o talentu hudebníků.
SOUVISEJÍCÍ – Nový evangelický zpěvník se dočká rozsáhlé digitální verze
Kvalita přitahuje sousedy, kteří občas nakouknou do dveří.
Boutros Wehbe, srdečný, veselý padesátník, je jedním ze zakladatelů hudební skupiny I Can See (Můžu vidět), která vznikla před dvěma lety s cílem zachovat tradiční formy a styly libanonské hudby.
„Byl to můj sen,“ říká pro magazín Christianity Today, „najít takové hudebníky, jako jsou tito chlapci, kteří by hráli orientální hudbu v kostelech.“
„Tihle kluci“ jsou nejen profesionálně vyškolení – jsou také nevidomí.
Wehbe je sice plně vidící, ale podle vlastního vyjádření neškolený zpěvák. Přestože je autorem dvou gospelových CD, není schopen číst noty. Slova a noty, které splétá dohromady, vznikají v jeho hlavě. To však jen umocňuje profesionalitu a odbornost ostatních, která se projevuje v jejich schopnosti rychle zachytit jeho nápady a uskutečnit jeho výtvory.
Každý z hudebníků pochází z prostředí hudebního vzdělávání, které probíhalo převážně v rámci libanonských škol pro nevidomé.
Skupinu tvoří Milios Awad (klavír), Ziad Pawli (varhany), Fadi Homsy (bicí) a Gabi Khalil (housle). Všichni mají dlouholeté hudební zkušenosti z restaurací a nočních klubů i ze spolupráce se známými libanonskými zpěváky a hudebníky.
Nikdo z nich by neřekl, že zdravotní hendikep byl překážkou v tom, čeho byli schopni dosáhnout, o čemž svědčí jejich schopnost vytvářet hudbu na tak vysoké úrovni.
„V Libanonu jsou překvapeni, když vidí nevidomého člověka, který něco dělá,“ řekl Milios se smíchem. „Jednou se mě někdo zeptal: ‚Jak můžeš hrát na housle, když ani nevidíš na prsty? Odpověděl jsem: ‚Nepotřebuji vidět své prsty. I vidící lidé, když hrají na klavír, zavírají oči.“
Wehbe, který ctí mnohonáboženské dědictví Libanonu, spojil jednotlivce z pravoslavného, maronitského, katolického a muslimského prostředí. Navzdory jejich rozdílům je při společném cvičení cítit přátelství a jednota. Jejich víra, rozmanitost a láska k hudbě utvářejí jejich práci.
Je to zdarma a je to nakažlivé. Ziad se stal křesťanem hlavně díky svědectví skupiny, zatímco jeho bratr a člen na částečný úvazek Ali zůstává u svého muslimského vyznání.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
-red- Datum: 30. června 2023 Foto: Pixabay – ilustrační
