ŘÍM – Kardinál Robert Sarah kritizoval „líné“ a „povrchní“ reakce hraničící s „intelektuální hysterií“ na nedávné vyjádření emeritního papeže Benedikta XVI.
Kardinál Sarah ve svém projevu podle Catholic Register na francouzském Institutu v Římě řekl, že Benedikt je „pravým zdrojem světla v noci víry, která se dotýká celé církve,“ a negativní reakce naznačují, že se „dotýkal se jaderného srdce krize církve.“
„Krize pedofilie v církve a skandální zneužívání má jednu jedinou konečnou příčinu: nepřítomnost Boha,“ řekl kardinál Sarah.
Benedikt ve své práci uvádí, „že klima ateismu a absence Boha vytváří morální, duchovní a lidské podmínky k šíření sexuálního zneužívání.“
Kardinál také kritizoval „líné a povrchní komentáře,“ které se snažily podkopat Benediktovu teologickou reflexi tím, že dokument kritizují za míchání „homosexuálního chování a zneužívání nezletilých.“
Sarah uvedl, že „je naprosto samozřejmé“, že „drtivá většina homosexuálů“ nemá chuť nikoho zneužívat.
„Je však třeba říci, že vyšetřování zneužívání nezletilých odhalilo tragický rozsah homosexuálních praktik a rozporů s cudností v kléru,“ řekl kardinál Sarah a nazval tento fenomén „bolestným projevem“ nepřítomnosti Boha a ztráty víry.
„Chtěl bych zdůraznit, že od počátku tohoto procesu je absence Boha,“ řekl kardinál Sarah. „Projevuje se to odmítnutím přirozeného zákona a zapomnění na Boha,“ dodal.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novinAbychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Rádi byste nám pomohli pokračovat v této misi a měli tak možnost se na ní spolu s námi.
-mn- Foto: YouTube – kardinál Sarah
3 Komentáře
Jiftach
Absence Boha, s tím naprosto souhlasím. Jak se ale přítomnost Boží pozná? Kdy se Bůh skutečně dává poznat? Jak žít s Někým, kdo mlčí když potřebujete aby mluvil. Je těžké udržet si víru v kontextu nejen doby, ale také okolností. Stále mám na paměti slova Písma, kdy Ježíš říká ať prosíme o co chceme a že Bůh ve své lásce nám to dá, jen pro naši radost. Jindy písmo říká, že dal by snad Bůh člověku kámen, když prosí o chléb, jindy hada, když prosí o vejce.. pokud je ale vaše zkušenost jiná, horší, z čeho máte čerpat víru. To se týká nejen běžných lidí, ale i kléru. A pro ně je to možná mnohem větší trýzeň. Mají sloužit, mají kázat, povzbuzovat, ale kde načerpat sílu pro takové povolání. Jsou rozpolcení, zlomení, frustrovaní a zlostní. Já o víru bojuju mnoho let. Opravdu mnoho. Přesto mám o Boží existenci pochybnosti, hluboké, vycházející ze zklamání z očekávání, z většiny nevyslyšených modliteb, z útrap, které přímo odporují zaslíbením. Zaslíbení jsou pro mě pouhopouhé sliby, které nic nestojí. Mnoho let zvažují jít vlastní cestou, cestou bez víry, bez domnělého Boha. Vůbec se mnohým kněžím nedivím. To že jednají proti morálce omlouvat nechci. Sexuální zneužívání je čiré, neomluvitelné zlo. Ale jak bojovat se zlem, proti zlu, když pro vás Bůh není…🤔
Eva Hájková
Já ze zkušenosti můžu říct, že jsem se setkala s různými křesťany. S takovými, ke kterým Bůh mluví (říká jim, co mají dělat nebo je napomíná), s jinými, kteří říkají, že nedovedou vždy spolehlivě rozeznat, zda jde o Boží hlas nebo něco jiného, i s takovými, ke kterým Bůh prakticky nemluví a oni se prostě řídí Desaterem a křesťanskou morálkou.
Většina asi nějakým způsobem pociťuje Boží přítomnost, ale není to všeobecné pravidlo.
To, jak uvádíte, že Ježíš říká „proste a bude vám dáno, tlučte a bude vám otevřeno“, to je jistě něco, čemu se věřit má, ale nedá se s tím najisto počítat. Člověk by neměl být zaskočen tím, že mu to dáno nebude, pokud žádá něco zcela konkrétního.
Vy říkáte, že bojujete o víru, zatímco já jsem zpočátku bojovala spíš proti víře. Nepřemýšlela jsem, jestli Bůh je nebo není. Bylo pro mě zcela evidentní, že není. Teprve až jsem se dostala do situace, kdy jsem nevěděla, jak budu dál v tomhle světě existovat, a začala jsem si klást otázku, jaký má vůbec tento svět smysl, teprve potom se Bůh objevil v mém životě.
Já se tedy neptám, zda Bůh je. On prostě být musí, protože svět by jinak ztratil smysl.
Člověk, který je ochoten žít ve světě beze smyslu, většinou Boha nepotřebuje. Tedy nemá pocit, že by ho potřeboval.
Ano, měli bychom Boha hodně prosit o to nebo o ono (pokud něco opravdu potřebujeme). Ale také bychom se měli snažit naslouchat, co od nás Bůh vlastně chce. A dělat to. Postupně se zbavovat vlastní vůle a nechávat všechno na Bohu.
Karel Krejčí
Podle míry úrovně duchovní činnosti je nutné jako protiklad mít Boží zbroj a kříž. Bez umrtvení žádostí našeho těla jsme vydáváni na pospas tomu, komu Bůh na této zemi propůjčil moc. Není to nepřítomnost Boha, ale naše zlehčování významu kříže.