Kniha kněze přibližuje vznik, zánik i obnovu Mariánského sloupu

raha – Historické a církevní souvislosti vzniku, stržení a obnovy Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze popsal ve své knize katolický kněz Stanislav Přibyl. Dnes publikaci Mariánský sloup: v souvislostech víry a ducha představil v kostele Matky Boží před Týnem na Staroměstském náměstí. Napodobeninu sloupu zničeného davem v roce 1918 v sobotu požehná pražský arcibiskup Dominik Duka.

Týž den se na Staroměstském náměstí sejdou také odpůrci stavby a faktu, že do veřejného prostoru byl rozhodnutím pražského zastupitelstva umístěn výrazný církevní symbol. Dřívější pražská zastupitelstva stavbu sloupu nechtěla povolit.

„Jako člověka i jako kněze mě vždycky zajímala určitá síť souvislostí,“ řekl dnes Přibyl k tomu, co ho vedlo v napsání knihy. Před časem již napsal knížku Karlův most: v souvislostech víry a ducha. V té nové popisuje okolí sloupu, památky připomínající poblíž něj důležitá data českých dějin a vysvětluje, proč sloup vznikl. „Odmalička jsem chápal stržení Mariánského sloupu jako vandalský čin a mrzelo mě, že jej už neuvidím. (…) Až uvidím obnovený sloup, nebudu mít pocit triumfálního vítězství, ale jakéhosi vnitřního pokoje, který mu umožní, abych ještě více usilovalo smíření,“ píše v předmluvě.

Sloup nechal postavit habsburský císař Ferdinand III. v roce 1650 jako poděkování Panně Marii za obhájení Prahy před švédskými vojsky v roce 1648. V listopadu 1918 byl na protest proti habsburské monarchii stržen davem. Snahy po obnovení sloupu zaznívaly hned po jeho zborcení. Zastánci obnovy považují dílo za symbol a vzpomínku na obránce Prahy za třicetileté války a významné barokní dílo. Byl také astronomickou památkou – určoval místní poledne, a tedy čas v Praze i v nejbližším okolí. Podle odpůrců návratu sloupu jde o symbol habsburské nadvlády a netolerantní rekatolizace země.

Přibyl v knize nezastírá, že sloup je předmětem ostrých historických, politických a konfesních sporů, volá ovšem po vzájemném porozumění a usmíření. Připomíná také možná méně známý fakt, že stržení sloupu bylo impulsem pro výstavbu řady nových kostelů na různých místech Prahy – mělo jich být nejméně 12 jako hvězd, které měla Panna Marie kolem hlavy. Přibyl zmiňuje 15 kostelů či kaplí vystavených v okrajových částech Prahy ve 20. až 40. letech jako reakci na stržení sloupu. Jeho výklad doprovázejí desítky fotografií, ukázky z dobových dokumentů, reprodukce výtvarných děl, ale i modlitby, dopisy, básně a věroučné reflexe.

Další knihu o Mariánském sloupu pokřtí ve čtvrtek autoři Petr Blažek a Vojtěch Pokorný. Autoři knihy Duchovní střed Evropy – dějiny Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí 1650-2020 se věnují dobovým sporům o smysl a výklad českých dějin, roli barokního umění, vztahu státu a církve, husitskému a bělohorskému mýtu či náboženským sporům.

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi. 

Autor: ČTK Datum: 12. srpna 2020 Foto: Wikimedia Commons – Mariánský sloup