„Dej svému otroku vnímavé srdce, aby mohl soudit tvůj lid a rozlišovat mezi dobrem a zlem.“, Modlitba krále Šalomouna v 1. knize Královské 3,9
I vláda z volby jsou jen lidé. Při chybách pomluvám je hej - však jimi vše jen hůře vyjde. Svou moudrost, Pane, vládě dej! Zákony hrozí, které škodí. Nepravda mnohá uniká. Ať nemoudrost či zlost to plodí, těžké je hledat viníka. Ty ale můžeš změnit mnohé, když místo pomluv prosí lid: kdo místo k sítím mluví s Bohem,¨ pomůže mnohé proměnit. Kdo vládnou, nejsou děti tvoje. Mohou se ale jimi stát. Jdi za nimi až do pokoje, dej se jim ve snech poznávat! I za bdění ať setkají se s věcmi i lidmi,s chvílemi, jež předloží jim jako v míse zvěst, před níž rozum oněmí: tvou lásku, jež jim život nese a z tvého kříže zaznívá - jež s tradicemi nekryje se, s malbou, jež v chrámech visívá. I naše vláda jsou jen lidé. Zemřel jsi za ně, máš je rád. Co chybí jim, ať shůry přijde. Rač, Pane, jim svou moudrost dát! Autor: Ivana Kultová, foto ilustrační
