Křesťan dnes

Mons. Trafny: Hawking zachovával jistý horizont otevřenosti

Svět oběhla zpráva o smrti proslulého britského kosmologa Stephana Hawkinga. Z  populárních periodik jsme znali jeho polemiky s náboženskou vizí světa. Byl přesvědčen, že náboženství a věda nejsou kompatibilní. A přece vedl rozhovory s papeži – navštívil také papeže Františka. Byl přesvědčen, že vesmír lze vysvětlit i bez předpokladu  Boha – Stvořitele. A přece si kladl otázku stvoření. A konečně i ten, koho jeho kosmologické teorie nezajímají, byl zasažen statečností a houževnatostí tohoto muže, který svou těžkou chorobu dokázal vnímat jako dar a žertovat o svém postižení.

O Hawkingových lidských kvalitách mnoho prozrazuje také výrok, který dnes v prohlášení k Hawkingově úmrtí zveřejnili jeho tři děti: „Vesmír by za mnoho nestál, kdyby nebyl domovem lidí, které milujete“. O reflexi nad poselstvím této významné osobnosti světa vědy jsme požádali mons. Tomasze Trafneho, z Papežské rady pro kulturu.

Reklama

„Ukazuje, že intelektuální poctivost vyžaduje postoj otevřenosti i k tématům, která se vědeckému zkoumání vymykají. Hawking – přestože se o tom moc nemluví – v jedné ze svých knih konstatuje, že Boží existenci nelze vyloučit. Používá také termín „Boží mysl“. Jeho vize byla naprosto odlišná od křesťanské, i když možná v jistém smyslu udržoval jakýsi horizont otevřenosti a zkoumání, typický pro každého poctivého vědce, nebo spíše pro každého poctivého člověka. Pronikavý intelekt se ptá, klade si otázky o původu vesmíru. Myslím, že v jednom ze svých rozhovorů Hawking prohlásil, že vesmír se řídí vědeckými zákony, a dodal, že tyto zákony mohly být také stanoveny Bohem. Hawking se ve svém bádání skutečně snažil uchopit nejen jednotlivé zákony, ale universum v jeho celku. Složitost věcí, které máme před sebou a které přesto zachovávají jistou vrstvu tajemství, do něhož se člověk vždy snažil proniknout.“

Hawking tedy zanechává jako dědictví, že náboženství a věda, jakkoli jde o dvě různé cesty, mohou nějakým způsobem vést dialog?

Řekl bych, že musejí vést vzájemný dialog. Navíc si vzájemně poskytují podněty. Některá Hawkingova tvrzení inspirovala filosoficko-teologickou reflexi. A na druhou stranu, pokud vědci nepovažují za přitažlivou teologickou reflexi určitého náboženství, možná to naznačuje jistou „slabost“ této teologické reflexe, která by měla být možná výstižnější, ostřejší, a měla by vstupovat do hlubšího dialogu s dnešním poznáním, včetně exaktních věd.

 

Zdroj: Vatikánský rozhlas  Foto: Pixabay

Exit mobile version